Кыргызстандагы климаттын өзгөрүшү жана анын малдын биогеоценотикалык патологиясынын пайда болушуна тийгизген таасири

Кабыл алынган убакыт 30.10.2024
Түзөтүлгөн 08.02.2025
Жарыяланган 12.03.2025

Аннотация

Биогеоценоздук патология – бул жапырт түрдө жаныбарлардын гана эмес, адам менен өсүмдүктөрдүн да оорушу. Бул оорунун пайда болушу айлана-чөйрөдөгү жагымсыз өзгөрүүлөрдүн натыйжасында байкалат. Ушуга байланыштуу Кыргызстандын Чүй зонасынын экосистемасын өз убагында иликтөө, аны этиологиялык фактор катары карап чыгуу, ошондой эле ушул өзгөрүүлөрдүн натыйжасында пайда болгон ири мүйүздүү малдын патологияларын эрте аныктап, алдын алуу өзгөчө актуалдуулукка ээ болууда. Изилдөөнүн максаты – Чүй зонасындагы алатау породасындагы уйлардын биогеоценоздук патологиясын изилдөө, “топурак-өсүмдүк-жаныбар” системасы боюнча алардын курамындагы биогендик макро- жана микроэлементтердин, ошондой эле уулуу металдардын деңгээлин мониторинг кылуу жана Кыргызстандын экосистемасын оптималдаштыруу үчүн инновациялык экологиялык борборду түзүү боюнча сунуштарды иштеп чыгуу болду. Эксперименталдык тажрыйба үчүн стелдин экинчи жарымындагы алатау породасындагы уйлар колдонулду, ал эми айлана-чөйрөнүн негизги компоненти катары топурак менен өсүмдүктөр алынган. Топурак, өсүмдүк жана жаныбарлардын каны атомдук-эмиссиялык спектрофотометр аркылуу изилденди, ал эми тажрыйба жана көзөмөлдөгү уйлардын негизги метаболизм көрсөткүчтөрү бирдиктүү унификацияланган методдор боюнча аныкталды. Чүй облусунун жагымсыз зоналарында жайгашкан тажрыйбадагы уйлардын топурагынын, тоют өсүмдүктөрүнүн жана кандарынын анализинин натыйжасында макро-, микроэлементтер менен оор (уулуу) металлдардын мазмуну боюнча олуттуу дисбаланс аныкталды. Бул биохимиялык трофикалык чынжырдагы дисбаланс белгилүү бир биогеоценоздо – тактап айтканда, Кыргызстандын Чүй зонасында зат алмашуу процессинин бузулушуна алып келген, бул айрыкча ири өнөр жай ишканалары топтолгон райондордогу экологиялык абалдын бузулушу менен байланыштуу. Кыргызстанда экосистеманы өз убагында изилдөө максатында авторлор адам менен жаныбарлардын саламаттыгын коргоо боюнча инновациялык илимий-окуу экологиялык борборду түзүү сунушун иштеп чыгышкан. Бул изилдөөнүн жыйынтыктары медицинада, айыл чарбасында, ветеринардык медицинада, ошондой эле экология тармагында, окуу жана илимий мекемелерде пайдаланылышы мүмкүн

Негизги сөздөр

уй; топурак; өсүмдүк; кан; инновациялык илимий-окуу экологиялык борбор; уулуу металлдар
Цитаталоо
Nogoibaev, M., Nogoibaeva, R., Omurbaeva, A., Akunova, S., & Kyrbasheva, M. (2025). Climate change in Kyrgyzstan and its impact on the emergence of biogeocoenotic pathologies in animals. Bulletin of the Kyrgyz National Agrarian University, 23(1), 70-78. https://doi.org/10.63621/bknau./1.2025.70

Колдонулган булактар

  1. Abdulmutalimova, T.O., Revich, B.A., & Ramazanov, O.M. (2019). Arsenic contamination in drinking water from groundwater sources and health risk assessment in the Republic of Dagestan, Russia. In Y. Zhu, H. Guo, P. Bhattacharya, A. Ahmad, J. Bundschuh & R. Naidu (Eds.), Environmental arsenic in a changing world: Proceedings of the 7th International congress and exhibition on arsenic in the environment (AS 2018) (pp. 375-376). London: CRC Press. doi: 10.1201/9781351046633-148.
  2. Baturin, V.A., Karagaltsev, V.I., Nelupenko, A.V., Nikitin, A.V., Strochenko, E.G., Urazaev, N.A., & Chukhlebova, N.S. (1998). Pollution of the natural environment of Stavropol as a cause of biogeocenotic pathology. Bulletin of Veterinary Medicine, 8, 10-14.
  3. Code of Practice for the Housing and Care of Animals Bred, Supplied or Used for Scientific Purposes. (2014, December). Retrieved from https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/ uploads/attachment_data/file/388535/CoPanimalsWeb.pdf.
  4. Donnik, I.M., Shkuratova, I.A., Khasina, E.I., Krivonogova, A.S., Isaeva, A.G., & Loretz, O.G. (2012). Problems of livestock farming in industrial regions. Agrarian Bulletin of the Urals, 3(95), 49-51.
  5. Duskaev, G.K., Miroshnikov, S.A., Sizova, E.A., Lebedev, S.V., & Notova, S.V. (2014). The influence of heavy metals on the organism of animals and the environment (review). Animal Husbandry and Forage Production, 3(86), 7-11.
  6. Elenshleger, A.A. (2003). Ecological aspects of biogeocenotic pathology of farm animals. Bulletin of the Altai State Agrarian University, 1, 163-164.
  7. Elenshleger, A.A. (2016). Osteodystrophy – biogeocenotic pathology of animals. Innovations and Food Security, 2(12), 35-37.
  8. Eskew, E.A., White, A.M., Ross, N., Smith, K.M., Smith, K.F., Rodríguez, J.P., Zambrana-Torrelio, C., Karesh, W.B., & Daszak, P. (2020). United States wildlife and wildlife product imports from 2000-2014. Scientific Data, 7, article number 22. doi: 10.1038/s41597-020-0354-5.
  9. Essack, S.Y. (2018). Environment: The neglected component of the One Health triad. The Lancet. Planetary Health, 2(6), 238-239. doi: 10.1016/S2542-5196(18)30124-4.
  10. Farmer, A.A., & Farmer, A.M. (2000). Concentrations of cadmium, lead and zinc in livestock feed and organs around a metal production centre in eastern Kazakhstan. Science of The Total Environment, 257(1), 53-60. doi: 10.1016/S0048-9697(00)00497-6.
  11. Gertman, A.M., Samsonova, T.S., Manina, E.M., & Ufimtseva, N.F. (2020). The role of heavy metal salts in the development of gastrointestinal tract diseases in animals. APK Russia, 27(2), 357-361.
  12. Gortázar, C., Ferroglio, E., Höfle, U., Frölich, K., & Vicente, J. (2007). Diseases shared between wildlife and livestock: A European perspective. European Journal of Wildlife Research, 53, 241-256. doi: 10.1007/s10344007-0098-y.
  13. GOST 17.4.1.02-83. (1985). Nature protection. Soils. Classification of chemicals for pollution control. Retrieved from https://meganorm.ru/Data2/1/4294851/4294851976.pdf.
  14. GOST 17.4.3.01-2017. (2017). Nature protection. Soils. General requirements for sampling. Retrieved from https://vsegost.com/Catalog/69/69274.shtml.
  15. IQAir. (n.d.). Air quality in Bishkek. Retrieved from https://www.iqair.com/ru/kyrgyzstan/bishkek.
  16. Kondrakhin, I.P., Kurilov, N.V., Malakhov, A.G., Arkhipov, A.V., Belov, A.D., Belyakov, I.M., Blinov, N.I., Korobov, A.V., Frolova, L.A., & Sevestyanova, N.A. (1985). Clinical laboratory diagnostics in veterinary medicine. Moscow: Agropromizdat.
  17. Moskalchuk, N. (2021). Investigation of the environmental impact on human health in Ivano-Frankivsk oblast. Ecological Safety and Balanced Use of Resources, 12(1), 46-53. doi: 10.31471/2415-3184-2021-1(23)-46-53.
  18. Mukhacheva, S.V., & Bezel, V.S. (2015). Heavy metals in the mother-placenta-fetus system in the bank vole under conditions of environmental pollution by emissions from a copper smelter. Ecology, 6, 444-453. doi: 10.7868/S0367059715060128.
  19. Nogoibaev, M., Nogoibaeva, R., Tokoev, K., Konushbayeva, M., Sagyndykov, Zh., Dubanbek, S., & Kulukeev, K. (2023). Metabolism disturbances among ruminants in the conditions of Kyrgyzstan. E3S Web of Conferences, 380, article number 01020. doi: 10.1051/e3sconf/202338001020.
  20. Nogoibaeva, R.S., Nogoibaev, M.D., & Boogachieva, A.K. (2020). Soil is the main link of the biotic cycle of macro- and microelements. Science, New Technologies and Innovations of Kyrgyzstan, 11, 114-116.
  21. Oruzbayeva, B. (Ed.). (1982). Kirghiz Soviet Socialist Republic: Encyclopaedia. Frunze: Kyrgyzstan.
  22. Pourret, O., & Hursthouse, A. (2019). It’s time to replace the term “heavy metals” with “potentially toxic elements” when reporting environmental research. International Journal of Environmental Research and Public Health, 16(22), article number 4446. doi: 10.3390/ijerph16224446.
  23. S. Japarov spoke at the international conference “Global Mountain Dialogue for Sustainable Development: Towards the Bishkek+25 Summit”. (2025). Retrieved from https://surli.cc/mypwze.
  24. Samoilenko, G.Yu., Bondarevich, E.A., Kotsyurzhinskaya, N.N., & Boriskin, I.A. (2018). Monitoring of heavy metal contamination of soil and plants (for example, Potentilla tanacetifolia Willd. ex Schlecht.) of natural ecosystems in Chita urban areas. Samara Scientific Bulletin, 7(1(22)), 110-115.
  25. SanPiN 42-123-4089-86. (1986). MPC of heavy metals and arsenic in food raw materials and foodstuffs. Moscow: Ministry of Health of the USSR.
  26. Shkuratova, I.A. (2000). Biogeocenotic pathology of cattle in the Middle Urals and methods of its correction. (Doctoral dissertation, Kazan, Russian Federation).
  27. Sindreva, A.V. (2012). Ecological and physiological criteria for standardizing the content of microelements in trophic chains. Retrieved from https://omskmark.moy.su/publ/bulletin_ecocult/ecoprom_novelty/2012_ sindireva_a_v_particular_ecological_condition_principle_rationing_and_forecasting_valuing_functioning_ microelements/61-1-0-521.
  28. Skorykh, E.O. (2014). Analysis of the metabolic profile of blood serum in the diagnosis of disorders of protein, carbohydrate, fat and mineral metabolism. Bulletin of ASAU, 7(117), 126-130.
  29. Skugoreva, S.G., Ashikhmina, T.Ya., Fokina, A.I., & Lyalina, E.I. (2016). Chemical bases of toxic action of heavy metals (review). Theoretical and Applied Ecology, 4-13.
  30. The 17 Goals. (2015, October). Retrieved from https://www.un.org/sustainabledevelopment/sustainabledevelopment-goals/.
  31. United Nations Climate Change Conference. (2024). Speech by the President of the Kyrgyz Republic S. Japarov. Retrieved from https://surli.cc/vnnntw.
  32. United Nations Environment Programme. (2022). Air quality in Bishkek. Retrieved from https://surl.li/avwqmi.
  33. Urazaev, N.A. (Ed.). (2000). Agricultural ecology. Moscow: Kolos.
  34. Wrzecińska, M., Kowalczyk, A., Cwynar, P., & Czerniawska-Piątkowska, E. (2021). Disorders of the reproductive health of cattle as a response to exposure to toxic metals. Biology, 10(9), article number 882. doi: 10.3390/biology10090882.